Jak v domácnosti správně topit dřevem, peletami a briketami

Topte ekonomicky a bez zbytečných komplikací. Naučte se správné techniky topení dřevěnými palivy a získejte z nich maximum energie při minimálním dopadu na životní prostředí.

S nárůstem cen za elektřinu a plyn se domácnosti poohlížejí po ekonomicky výhodnějších variantách vytápění domácností. Volba často padne na palivové dřevo, dřevěné pelety či dřevěné brikety. Tato topiva jsou nejen levnější a oproti tradičním fosilním palivům uhlíkově neutrální a šetrnější k životnímu prostředí, ale jejich spalování také produkuje výrazně méně škodlivin.

Pro ekonomicky výhodné (a bezpečné) využití dřevěných paliv je dobré vědět, jak s dřevem, peletmi a briketami při topení nakládat a na co si při topení dát pozor. Ostatně jen při správném nastavení topného tělesa může palivo optimálně hořet – a jen tak z něj získáte maximum energie.

Nejprve se ale podíváme, jak se na topení připravit.

Příprava před zatopením

Před zahájením topné sezóny důkladně zkontrolujte stav topidla a kouřovodu. Zaměřte se zejména na těsnost spojů, stav vnitřku kamen, krbu či kotle a průchodnost kouřovodu a komínu.

Netěsnosti mohou způsobit únik nebezpečných spalin (oxidu dusíku a uhlíku) do interiéru. Ke stejnému výsledku vede i zanesený kouřovod, který snižuje komínový tah. Usazeniny jsou navíc hořlavé – stačí jediná jiskra a neštěstí je na světě.

Jaké jsou nejčastější chyby a jak je vyřešit?

Nesprávné sestavení – dbejte na správně zapojení jednotlivých dílů kouřovodu. Zasouvejte je ve směru unikajících spalin, což zajistí lepší odvod kouře a sníží riziko usazování dehtu.

Zanedbaná údržba – kouřovod před každou topnou sezónou vyčistěte. Součástí některých  spojujících kolen jsou čistící otvory, skrze které odstraníte usazeniny a popel kartáčem s kovovými štětinami. Uvolněné nečistoty pak stačí vymést z popelníku pod roštem a zlikvidovat v popelnici na bioodpad.

Pokud součástí kouřovodu nejsou otvory pro čištění, nezbývá, než jej opatrně rozebrat a jeho útroby vyčistit nad odpadovou nádobou. Pozor – zatímco popel ze dřeva, briket a pelet je vhodný na zahradu i pro kompostování, hořlavé usazeniny mohou být pro rostliny toxické!

Výběr vhodného paliva

Mezi dřevem, briketami a peletami jsou určité rozdíly, které se vyplatí znát – už jen proto, že volba dřevěného paliva ovlivňuje výběr topného zařízení.

Dřevo je tradičním a přírodním zdrojem energie. Pro topení se nejvíce hodí tvrdé palivové dřevo s vlhkostí 10 až 15 %, které má vysokou výhřevnost (až 18 MJ/kg, resp. 5 kWh/kg).

Tvrdší dřeviny jako buk, dub, jasan a bříza hoří déle díky vysoké hustotě (1 kilogram až 4 hodiny), takže není nutné tak často přikládat. Polena ovšem vyžadují více prostoru pro skladování.

Dřevěné pelety se vyrábí lisováním dřevěných pilin a hoblin. Podíl zbytkové vlhkosti tvoří asi 10 % a jejich výhřevnost pelet dosahuje 16–18 MJ/kg (4,4–5 kWh/kg). Snadno se skladují, ale vyžadují speciální kotel s automatickým podavačem, který udržuje stabilní teplotu.

Dřevěné brikety se stejně jako pelety lisují z dřevěných pilin, jsou ale větší a lze jimi přikládat i do klasického krbu a kamen. Jejich výhodou je snadné skladování, dlouhá doba hoření a vyšší výhřevnost (17–19 MJ/kg, resp. 4,7–5,3 kWh/kg).

Před použitím se ujistěte, že dřevo, pelety ani brikety nejsou mokré či na omak vlhké. Nadbytečná vlhkost snižuje výhřevnost paliva – část energie se spotřebuje pro ohřev vody a ta ve formě páry odejde s ostatními spalinami komínem. Její část zde kondenzuje, což urychluje korozi komínu a zkracuje jeho životnost.

Voda zároveň ztěžuje přístup kyslíku, takže dochází k nedokonalému spalování a produkci velkého množství kouře, oxidu uhelnatého, a hořlavých sazí, dehtu a kreosotu.

Postup zatápění

Před samotným zatápěním si připravte všechny potřebné pomůcky, tedy:

• noviny (pro rychlé šíření ohně),
• několik cm široké pruhy kartonu (pro udržení počátečního plamene),
• třísky z měkkého suchého dřeva, např. smrku nebo borovice (roztopí oheň na požadovanou intenzitu a umožní zapálení polen z tvrdého dřeva).

Místo listů novin můžete použít přírodní či chemické podpalovače. U všech topidel zajistěte dostatečný přívod vzduch otevřením ventilů na maximum.

Správné navrstvení paliva je pro efektivní hoření klíčové. U klasických kamen nebo krbu začněte s vrstvou zmačkaných novin nebo podpalovače na dně topeniště. Na ně položte pruhy kartonu a nakonec křížem přes sebe třísky, aby mezi nimi mohl proudit vzduch. Nad třísky umístěte několik menších polen nebo briket.

Alternativou tzv. zatápění shora („top-down“), který se hodí pro kotle na dřevo a dřevěné brikety. Při této metodě skládáte jednotlivé vrstvy pro roztopení ohně opačně: nejprve větší polena nebo brikety, pak třísky, kusy kartonu a navrch noviny nebo podpalovač. Tento způsob má několik výhod:

• rovnoměrné spalování – díky postupnému prohořívání shora dolů dochází k předehřátí spodní vrstvy dřevěného paliva, což zajišťuje rovnoměrnější a účinnější hoření s menším množstvím kouře a sazí (viz princip spalování dřeva níže),
• delší hoření – předehřátím polen (resp. briket) se snižuje jejich vlhkost (a dále se tak zvyšuje jejich výhřevnost),
• menší nároky na údržbu – s menším podílem vody v dřevěném palivu klesá produkce škodlivin při spalování a nedochází k jejich usazování na kouřovodu a komínové vložce (viz výše).

Zapalování ohně v kotli na pelety je plně automatizované. Po zapnutí kotle systém automaticky nasype pelety do hořáku a aktivuje elektrický zapalovač, který palivo zapálí. Současně se spustí ventilátor, který dodává potřebný vzduch pro hoření.

Jakmile se pelety rozhoří, kotel přechází do režimu stabilního hoření. Řídicí systém automaticky reguluje přísun pelet a vzduchu, aby udržoval požadovanou teplotu, což zajišťuje efektivní a bezproblémový provoz. Není proto třeba řešit regulaci teploty ani přikládání.

Jak často do kamen či kotle přikládat a jak hoření regulovat?

Pro efektivní regulaci hoření je nejprve nutné pochopit samotný proces spalování. Jak víme z předchozích řádků po zahřátí dřeva se nejprve odpaří voda.

Při teplotě 150 až 200 °C začne proces pyrolýzy – tepelného rozkladu dřeva, při kterém vzniká vodík, metan a další hořlavé látky. Tyto dřevní plyny, které tvoří asi 80 % paliva, vzplanou při teplotě 250–300 °C. Hoří jasným plamenem a produkují většinu tepla.

Relativně vysoký podíl má také kyslík, který rozklad dřeva podporuje. Právě z důvodu jeho dalšího přívodu je potřeba otevřít vzduchové klapky na maximum.

Zbývajících 20 % paliva připadá na pevný uhlík, který se zapaluje při teplotě 1 000 °C a hoří pomaleji. U briket a pelet je proces podobný, ale vzhledem k jejich vyšší hustotě a nižšímu obsahu vody probíhá pyrolýza rovnoměrněji.

Po rozhoření přívod vzduchu postupně „přiškrcujte“ a ponechte jej na střední hodnotě.

Dřevo a brikety proto do ohniště přikládejte, když stávající palivo přechází z fáze hoření plynů do fáze hoření dřevěného uhlí – tedy ve chvíli, kdy palivo tvoří z poloviny až dvou třetin řeřavé uhlíky.

V této fázi je totiž ohniště dostatečně horké, aby přiložená polena a brikety rychle prošly sušením a pyrolýzou a začaly efektivně hořet. Tím zároveň minimalizujete tvorbu kouře a emisí. Po přiložení nezapomeňte otevřít přívod vzduchu do topného zařízení naplno.

Pokud je komínový tah příliš silný (a rychle odsává spaliny i teplo), můžete jej až 75 % snížit pomocí odtahové klapky v kouřovodu.

Potřebné množství paliva se odvíjí od výkonu topného systému a jeho účinnosti. Ta je následující:

• kachlová kamna a uzavřené krbové vložky – 60–80 %,
• moderní kotle na dřevo a brikety – 80–90 %,
• moderní kotle na dřevěné pelety – 85–95 %.

Podobně spočítáte potřebný objem dřeva pro topnou sezónu.

Tipy pro efektivní a bezpečné topení

Dřevo, pelety i brikety skladujte v suchém, dobře větraném prostoru. Pro palivové dřevo je ideální venkovní přístřešek s otevřenou přední stranou – umožníte tak cirkulaci vzduchu, nezbytný pro dosušení. Dřevo dodáváme stohované (vzduch proudí mezi poleny) a na paletě, díky které není palivo v přímém kontaktu s půdou – nehrozí vzlínání vlhkosti.

Pelety a brikety, které jsou na vlhkost citlivější, uložte v suchých sklepních prostorách, ideálně v tomu určených zásobnících.

Při rozdělávání a udržování ohně si dejte pozor na:

• vysokou teplotu uvnitř kamen – doporučujeme používat ochranné rukavice,
• zajištění přívodu čerstvého vzduchu do místnosti, kde probíhá spalování (nedostatek kyslíku vede ke tvorbě vysoce nebezpečného oxidu uhelnatého),
• udržování optimální teploty v kouřovodu (mezi 150 a 300 °C) – využít můžete speciální teploměr na kouřovod; příliš nízká teplota vede ke kondenzaci par a tvorbě kreosotu, zatímco příliš vysoká může poškodit komín a způsobit požár.

Co si z článku odnést?

• Před začátkem topné sezóny je nutná důkladná kontrola topidla a kouřovodu. Netěsnosti a zanesený komín mohou způsobit únik nebezpečných spalin do interiéru a zvýšit riziko požáru.
• Výběr vhodného paliva je klíčový pro efektivní a bezpečné vytápění. Tvrdé dřevo, pelety a brikety mají různé vlastnosti, které ovlivňují způsob topení a výběr topného zařízení.
• Pro udržení vysoké kvality výhřevnosti skladujte dřevo ve větraném přístřešku a pelety a brikety v suchém a chráněném prostoru.
• Při přikládání paliva dbejte na bezpečnost a správné načasování. Přikládejte dřevo nebo brikety, když stávající palivo přechází do fáze řeřavých uhlíků, abyste minimalizovali tvorbu kouře a emisí.
• Efektivní topení vyžaduje znalost procesu spalování a správnou regulaci přívodu vzduchu. Otevřete vzduchové klapky na maximum při rozhořívání a postupně snižujte přívod vzduchu, jakmile se oheň ustálí.